Proč vlastně? 

Fyzioterapie v onkologii je velmi mladá a rychle se rozvíjející specializace. Studie obvykle nejsou starší pěti let a přináší jasné důkazy o prospěšnosti terapeutické intervence – jak v časné fázi, tak v průběhu léčby a především po jejím zdárném ukončení. Se zdokonalováním léčebných metod přibývá "přeživších". Ti se ovšem musí vyrovnat se ztrátou konkrétní funkce, s následky vedlejších účinků léčby a celkově sníženou kvalitou života. Často se přesouvají z aktivního života do invalidního důchodu a pocit neužitečnosti k psychické pohodě nepřidává. Nezanedbatelná je jakási vnitřní stigmatizace. Podle statistik se výrazné procento onkologicky nemocných považuje za pacienty i řadu let po vyléčení. Míst, kde mohou nalézt dlouhodobé vedení i jistý pocit ukotvení, je velmi málo. Jedno z nich se formuje v mé ordinaci.

* Helena Silman Cohen * Petra Holubová*