Diastáza

 Pojmem diastáza se označuje rozestup přímého břišního svalu. Nejčastěji je spojována s těhotenstvím (tam je ale fyziologická s tendencí ke spontánní úpravě). Je to ale poměrně častý jev u mužů s abdominální obezitou (tzv. pivní břicho) i starších žen (nekompenzované porody/slabá břišní stěna, hormonální změny v menopauze = nárůst váhy) a sportovců (zejména silové nápřahy a odkopy). Diastáza vzniká neadekvátním tlakem do břišní aponeurózy anebo tahem za ni. Těmto pojmům pacient nemusí rozumět. Podstatné je, že chápe, že řešením nejsou sedy-lehy.

Samozřejmě je potřeba cvičit. Řešení je ale komplexní. Je vhodné ošetřit přímý břišní sval samotný v celém jeho průběhu a také bránici a svaly pánevního dna, zkvalitnit zapojení šikmých břišních svalů, optimalizovat chování celého břišního prostoru. A protože je tělo organizováno do funkčních celků, je třeba uvolnit i nepřiměřené napětí/tahy tkání od břicha přes hrudník do rukou a z trupu přes pánev do nohou, aby se při každém větším pohybu diastáza znovu a znovu neotvírala. Zde je velký prostor pro ruce terapeuta – poctivá manuální práce. A cvičit je nutné komplexně tzv. integrované břicho. Navádění do pohybu je obvykle mnohem jemnější, než jsme zvyklí. Pocit dělá pohyb.

V kontextu těhotenství je na místě vhodná péče o břišní stěnu jak před, tak po porodu (například podvazovací šátek velmi dobře podpoří nesení bříška i poporodní zavinutí). Po porodu ovšem respektovat skrytou moudrost těla, dopřát si čas, nesnažit se přirozenou regeneraci urychlit. U ostatních případů jsou na pořadu dne režimová opatření, redukce hmotnosti, budování kondice. U sportovců vhodná kompenzace.